<?xml version="1.0" encoding="utf-8"?>
<!-- generator="FeedCreator 1.7.2" -->
<rdf:RDF
    xmlns="http://purl.org/rss/1.0/"
    xmlns:rdf="http://www.w3.org/1999/02/22-rdf-syntax-ns#"
    xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
    xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/">
    <channel rdf:about="http://www.arvati-etnoselo.com/feeds.php">
        <title>Feed of Arvati - Izleti</title>
        <description>Etno Selo</description>
        <link>http://www.arvati-etnoselo.com</link>
       <dc:date>2012-02-06T21:38:49+01:00</dc:date>
        <items>
            <rdf:Seq>
                <rdf:li rdf:resource="http://www.arvati-etnoselo.com/srp/Izleti.7/Etno-muzej.72.html"/>
                <rdf:li rdf:resource="http://www.arvati-etnoselo.com/srp/Izleti.7/bitolj.71.html"/>
                <rdf:li rdf:resource="http://www.arvati-etnoselo.com/srp/Izleti.7/ohrid.70.html"/>
                <rdf:li rdf:resource="http://www.arvati-etnoselo.com/srp/Izleti.7/Resen.69.html"/>
                <rdf:li rdf:resource="http://www.arvati-etnoselo.com/srp/Izleti.7/obilazak-manastira-i-crkava.65.html"/>
                <rdf:li rdf:resource="http://www.arvati-etnoselo.com/srp/Izleti.7/golem-grad-zmijsko-ostrvo.63.html"/>
                <rdf:li rdf:resource="http://www.arvati-etnoselo.com/srp/Izleti.7/Prespansko-jezero.62.html"/>
                <rdf:li rdf:resource="http://www.arvati-etnoselo.com/srp/Izleti.7/rekreacija-u-prirodi.61.html"/>
                <rdf:li rdf:resource="http://www.arvati-etnoselo.com/srp/izleti.18/rekreacija-vo-priroda.158.html"/>
                <rdf:li rdf:resource="http://www.arvati-etnoselo.com/srp/izleti.18/etno-muzej.157.html"/>
                <rdf:li rdf:resource="http://www.arvati-etnoselo.com/srp/izleti.18/bitola.156.html"/>
                <rdf:li rdf:resource="http://www.arvati-etnoselo.com/srp/izleti.18/obilazok-na-manastiri-i-crkvi.155.html"/>
                <rdf:li rdf:resource="http://www.arvati-etnoselo.com/srp/izleti.18/ohrid.154.html"/>
                <rdf:li rdf:resource="http://www.arvati-etnoselo.com/srp/izleti.18/golem-grad-zmijski-ostrov.153.html"/>
                <rdf:li rdf:resource="http://www.arvati-etnoselo.com/srp/izleti.18/resen.152.html"/>
                <rdf:li rdf:resource="http://www.arvati-etnoselo.com/srp/izleti.18/prespansko-ezero.151.html"/>
            </rdf:Seq>
        </items>
    </channel>
    <item rdf:about="http://www.arvati-etnoselo.com/srp/Izleti.7/Etno-muzej.72.html">
        <dc:format>text/html</dc:format>
        <dc:date>2008-11-13T02:24:43+01:00</dc:date>
        <dc:source>http://www.dailyphp.net</dc:source>
        <title>Etno-muzej</title>
        <link>http://www.arvati-etnoselo.com/srp/Izleti.7/Etno-muzej.72.html</link>
        <description>Na samo 4 km od sela Arvati, u selu Podmoćani, nalazi se privatni muzej poljoprivrednika Joneta Eftimovskog sa više od 3 hiljade vrednih eksponata. Među njima su narodne nošnje, razboji, ohridski filigrani i drugi istorijski vredni predmeti, stari i po 300 godina.&lt;br /&gt;&lt;a href=&quot;http://www.arvati-etnoselo.com/srp/Izleti.7/Etno-muzej.72.html&quot;&gt;Read All &amp;gt;&amp;gt;&amp;gt;&lt;/a&gt;</description>
    </item>
    <item rdf:about="http://www.arvati-etnoselo.com/srp/Izleti.7/bitolj.71.html">
        <dc:format>text/html</dc:format>
        <dc:date>2008-11-13T02:24:06+01:00</dc:date>
        <dc:source>http://www.dailyphp.net</dc:source>
        <title>Bitolj</title>
        <link>http://www.arvati-etnoselo.com/srp/Izleti.7/bitolj.71.html</link>
        <description>Bitolj je, po broju stanovnika, drugi grad u Makedoniji. U njemu možete videti ostatke grada iz rimskog perioda, pravoslavnu crkvu Svete Bogorodice, staru tursku čaršiju, Ajdar - Kadi džamiju iz 16.veka, katoličku crkvu koju je darovala Francuska, građenu po uzoru na katedralu Notrdam i druge znamenitosti.&lt;br /&gt;&lt;a href=&quot;http://www.arvati-etnoselo.com/srp/Izleti.7/bitolj.71.html&quot;&gt;Read All &amp;gt;&amp;gt;&amp;gt;&lt;/a&gt;</description>
    </item>
    <item rdf:about="http://www.arvati-etnoselo.com/srp/Izleti.7/ohrid.70.html">
        <dc:format>text/html</dc:format>
        <dc:date>2008-11-13T02:23:21+01:00</dc:date>
        <dc:source>http://www.dailyphp.net</dc:source>
        <title>Ohrid</title>
        <link>http://www.arvati-etnoselo.com/srp/Izleti.7/ohrid.70.html</link>
        <description>Legenda kaže da je jedna zaljubljena devojka, po imenu Biljana, svoj miraz (ručno tkanu i vezenu posteljinu, stolnjake, odeću...) prala na izvorima i kad je završila, zaboravila je da zatvori česmu. Voda je celu noć tekla i na polju se stvorilo jezero. Ohridsko jezero. Ova legenda opevana je u čuvenoj pesmi „Biljana platno beleše&quot;. Danas je kod Biljaninih izvora kaptažna stanica, sa koje voda odlazi u ohridski vodovod, za Hidrobiološki institut, a treći deo, naravno u jezero. Na samoj obali jezera leži Ohrid, grad sa 365 crkava i mesto pod zaštitom UNESCO - a, poznato i po čuvenim, u svetu jedinstvenim biserima iz Ohridskog jezera i brojnim znamenitostima iz antičkog, vizantijskog, turskog doba. U Ohridu se može boraviti u petnaestak hotela (Gorica, Metropol, Belvi, Garden, Drim...), odmaralištima, autokampu. Hrana je svuda izvrsna, domaća, spravljena na tradicionalan način. Tu ćete jesti najlepšu pastrmku na svetu. Ohridska pastrmka je endemska riblja vrsta na Balkanu i u Evropi. Ona je najbliži predak vrstama koje su živele na tom području još od perioda tercijara. Stalno boravi u Ohridskom jezeru. Dan provodi u dubini i na mestima koja su dosta udaljena od obale, a na površinu vode se diže tek uveče, kada lovi mušice. Ponekad priđe do same obale, u plićak, tražeći hranu na podvodnom bilju. Ima ih dve vrste - letnica i belvica. Belvica nastanjuje samo najdublja mesta u jezeru i to do 200 m i mresti se zimi kao potočna pastrmka. Sve ređe se lovi, pa se pretpostavlja da joj preti izumiranje. Među ribama koje tu žive su još jegulja, klen, šaran, mrena i mala riba plaščica od čije krljušti se prave čuveni ohridski biseri.&lt;br /&gt;&lt;a href=&quot;http://www.arvati-etnoselo.com/srp/Izleti.7/ohrid.70.html&quot;&gt;Read All &amp;gt;&amp;gt;&amp;gt;&lt;/a&gt;</description>
    </item>
    <item rdf:about="http://www.arvati-etnoselo.com/srp/Izleti.7/Resen.69.html">
        <dc:format>text/html</dc:format>
        <dc:date>2008-11-13T02:21:57+01:00</dc:date>
        <dc:source>http://www.dailyphp.net</dc:source>
        <title>Resen</title>
        <link>http://www.arvati-etnoselo.com/srp/Izleti.7/Resen.69.html</link>
        <description>Resen je opštinski centar i mali grad u Republici Makedoniji sa oko 10.000 stanovnika. Nastao je kao naselje za vreme rimske vladavine, na poznatom rimskom putu Via Ignacia, koji je prolazio kroz naselje. Na početku srednjeg veka Resen je bio deo Samuilove države, po legendi nakon bitke kod Ključa, vojnici poražene Samuilove vojske, oslepljeni su na po jedno oko. Iza toga naselili su se na obali Prespanskog jezera, to naselje bizantinci su nazvali - Asamati, za njih je to značilo; naselje jednookih ljudi. Kasnije je Resen potpao pod vlast Otomanskog carstva. U Resenu je rođen Ahmed Nyazi Beg, turski velikodostojnik i jedan od inicijatora i vođa mladoturske revolucije (1908.), on je poznat i po svom neobičnom dvorcu - Saraj, podignutom po uzoru na Château de Chenonceau u dolini Loire u Francuskoj. U opštini Resen u harmoničnom životu multietnicke sredine živi oko 16.800 žitelja.&lt;br /&gt;&lt;a href=&quot;http://www.arvati-etnoselo.com/srp/Izleti.7/Resen.69.html&quot;&gt;Read All &amp;gt;&amp;gt;&amp;gt;&lt;/a&gt;</description>
    </item>
    <item rdf:about="http://www.arvati-etnoselo.com/srp/Izleti.7/obilazak-manastira-i-crkava.65.html">
        <dc:format>text/html</dc:format>
        <dc:date>2008-11-13T02:08:14+01:00</dc:date>
        <dc:source>http://www.dailyphp.net</dc:source>
        <title>Obilazak manastira i crkava</title>
        <link>http://www.arvati-etnoselo.com/srp/Izleti.7/obilazak-manastira-i-crkava.65.html</link>
        <description>Danas jesmo željni provoda, naročito mladi ljudi, ali željni smo i duhovnosti. Jedan od načina zadovoljenja takvih potreba svakako su posete zadužbinama vladara, manastirima i crkvama, koje su kroz istoriju čuvale i negovale duhovnost i kulturu. Boraveći u selu Arvati, možete posetiti nekoliko takvih, duhovnih znamenja. U neposrednoj blizini sela Kurbinovo, udaljeno od sela Arvati samo 3 km, nalazi se manastir Sveti Đorđe, čije je nepotpisano živopisanje završeno oko 1191. godine. Kada je to bilo? Ali, virtuozna ruka majstora iz pradavnina, naslikla je, sasvim izvesno, jednu od najlepših slika, &quot;Blagovesti&quot;, bez premca u gornjim zonama oltarskih visina.&lt;br /&gt;&lt;a href=&quot;http://www.arvati-etnoselo.com/srp/Izleti.7/obilazak-manastira-i-crkava.65.html&quot;&gt;Read All &amp;gt;&amp;gt;&amp;gt;&lt;/a&gt;</description>
    </item>
    <item rdf:about="http://www.arvati-etnoselo.com/srp/Izleti.7/golem-grad-zmijsko-ostrvo.63.html">
        <dc:format>text/html</dc:format>
        <dc:date>2008-11-13T02:03:05+01:00</dc:date>
        <dc:source>http://www.dailyphp.net</dc:source>
        <title>Golem grad - Zmijsko ostrvo</title>
        <link>http://www.arvati-etnoselo.com/srp/Izleti.7/golem-grad-zmijsko-ostrvo.63.html</link>
        <description>Golem grad je posebna atrakcija, rezervat retkih biljaka. Do Golem grada se stiže čamcem. Naglim padom nivoa vode u Prespanskom jezeru, tridesetak metara visoke i bele obale Golem grada vide se iz svih naselja na levoj i desnoj obali, pa i iz sela Arvati. Ostrvo su ranije pohodili israživači i naučnici, ali i znatiželjnici. Bogato je biljnim i životinjskim vrstama od kojih su neke endemske, a stručnjaci za floru i faunu, na zahtev UNESCO - a upravo ih popisuju.&lt;br /&gt;&lt;a href=&quot;http://www.arvati-etnoselo.com/srp/Izleti.7/golem-grad-zmijsko-ostrvo.63.html&quot;&gt;Read All &amp;gt;&amp;gt;&amp;gt;&lt;/a&gt;</description>
    </item>
    <item rdf:about="http://www.arvati-etnoselo.com/srp/Izleti.7/Prespansko-jezero.62.html">
        <dc:format>text/html</dc:format>
        <dc:date>2008-11-13T02:01:33+01:00</dc:date>
        <dc:source>http://www.dailyphp.net</dc:source>
        <title>Prespansko jezero</title>
        <link>http://www.arvati-etnoselo.com/srp/Izleti.7/Prespansko-jezero.62.html</link>
        <description>Okruženo sa svih strana visokim planinama, Prespansko jezero očarava svojom izvanrednom prirodnom lepotom. Dok su vrhovi Galičice pokriveni prvim snegom, dole u ravnici, na obali jezera, još ima ruža i jesenjeg cveća. Legenda kaže da je Kraljević Marko šetajući obalom Prespanskog jezera poželeo da vidi i jezerce Mala Prespa. Popevši se na jedan kamen, onako snažan, ostavio je nogom otisak na njemu. To parče stene i danas stoji tamo, na graničnom prelazu sa grckom koji nosi njegovo ime i privlači veliki broj turista. Kažu, ako svojim stopalom stanete tamo videćete da je Marko, pouzdano, nosio obuću broj bar 90.&lt;br /&gt;&lt;a href=&quot;http://www.arvati-etnoselo.com/srp/Izleti.7/Prespansko-jezero.62.html&quot;&gt;Read All &amp;gt;&amp;gt;&amp;gt;&lt;/a&gt;</description>
    </item>
    <item rdf:about="http://www.arvati-etnoselo.com/srp/Izleti.7/rekreacija-u-prirodi.61.html">
        <dc:format>text/html</dc:format>
        <dc:date>2008-11-13T02:00:37+01:00</dc:date>
        <dc:source>http://www.dailyphp.net</dc:source>
        <title>Rekreacija u prirodi</title>
        <link>http://www.arvati-etnoselo.com/srp/Izleti.7/rekreacija-u-prirodi.61.html</link>
        <description>Podmladite se, odmorite, oslobodite stresa tako što ćete, boraveći u selu Arvati, pešačiti po planini Baba, i za dva sata prijatne šetnje stići do vrha. Na njemu se nalaze dva glečerska jezera nazvana Pelisterske oči, kristalno čiste vode. Veliko jezero se nalazi na 2218 m nadmorske visine, dugačko je 233 m, široko 162 m, a duboko 14, 5 m. Malo jezero se nalazi na 2180 m/nv, dugačko je 79 m, široko 162 m, 2,6 m duboko. Pored Velikog jezera nalazi se planinarski dom sa 50-100 ležaja. Na obalama jezera možete brati šumske jagode, borovnice, maline i razno lekovito bilje. Možete prošetati i okupati se u obližnjem Prespanskom jezeru, koje očarava lepotom (njegova boja se menja od izlaska do zalaska sunca!) i obići arheološki lokalitet i prirodni rezervat - ostrvo Golem grad.&lt;br /&gt;&lt;a href=&quot;http://www.arvati-etnoselo.com/srp/Izleti.7/rekreacija-u-prirodi.61.html&quot;&gt;Read All &amp;gt;&amp;gt;&amp;gt;&lt;/a&gt;</description>
    </item>
    <item rdf:about="http://www.arvati-etnoselo.com/srp/izleti.18/rekreacija-vo-priroda.158.html">
        <dc:format>text/html</dc:format>
        <dc:date>2008-12-13T15:24:06+01:00</dc:date>
        <dc:source>http://www.dailyphp.net</dc:source>
        <title>Рекреација во природа</title>
        <link>http://www.arvati-etnoselo.com/srp/izleti.18/rekreacija-vo-priroda.158.html</link>
        <description>Подмладете се, одморете, ослободете се од стресот така да, додека боравите во село Арвати, пешачите по Баба планина, и за два часа пријатна прошетка ќе стигнете до врвот. На него се наоѓаат две глечерски езера викани Пелистерски очи, со кристалночиста вода. Големо езеро се наоѓа на 2218 m надморска висина, долго е 233  m, широко 162  m, а длабоко 14, 5  m. Мало езеро се наоѓа на 2180 m/нв, долго е 79 m, широко 162  m, длабко 2,6 m. До Големо езеро се наоѓа планинарски дом со 50-100 лежишта. На брегот на езерото можете да берите шумски јагоди, боровинки, малини и разни лековити биљки.&lt;br /&gt;&lt;a href=&quot;http://www.arvati-etnoselo.com/srp/izleti.18/rekreacija-vo-priroda.158.html&quot;&gt;Read All &amp;gt;&amp;gt;&amp;gt;&lt;/a&gt;</description>
    </item>
    <item rdf:about="http://www.arvati-etnoselo.com/srp/izleti.18/etno-muzej.157.html">
        <dc:format>text/html</dc:format>
        <dc:date>2008-12-13T15:23:34+01:00</dc:date>
        <dc:source>http://www.dailyphp.net</dc:source>
        <title>Етно-музеј</title>
        <link>http://www.arvati-etnoselo.com/srp/izleti.18/etno-muzej.157.html</link>
        <description>На само 4 км од Арвати, во селоте Подмочани, се наоѓа приватниот музеј на земјоделецот Јоне Ефтимовски со повеќе од 3 илјади вредни експонати. Меѓу нив се народните носии, разбои, охридски филиграни и други историски вредни предмети, стари и по 300 години.&lt;br /&gt;&lt;a href=&quot;http://www.arvati-etnoselo.com/srp/izleti.18/etno-muzej.157.html&quot;&gt;Read All &amp;gt;&amp;gt;&amp;gt;&lt;/a&gt;</description>
    </item>
    <item rdf:about="http://www.arvati-etnoselo.com/srp/izleti.18/bitola.156.html">
        <dc:format>text/html</dc:format>
        <dc:date>2008-12-13T15:22:52+01:00</dc:date>
        <dc:source>http://www.dailyphp.net</dc:source>
        <title>Битола</title>
        <link>http://www.arvati-etnoselo.com/srp/izleti.18/bitola.156.html</link>
        <description>Битола е по бројот на становници втор град во Македонија. Во него можете да ги видите остатоците на градот од римскиот период, православната црква на Света Богородица, старата турска чаршија, Ајдар - Кади џамијата од 16-от век, католичката црква, која е подарена од Франција, изградена по примерот на катедралата Notre Dame, и други знаменитости.&lt;br /&gt;&lt;a href=&quot;http://www.arvati-etnoselo.com/srp/izleti.18/bitola.156.html&quot;&gt;Read All &amp;gt;&amp;gt;&amp;gt;&lt;/a&gt;</description>
    </item>
    <item rdf:about="http://www.arvati-etnoselo.com/srp/izleti.18/obilazok-na-manastiri-i-crkvi.155.html">
        <dc:format>text/html</dc:format>
        <dc:date>2008-12-13T15:21:49+01:00</dc:date>
        <dc:source>http://www.dailyphp.net</dc:source>
        <title>Обилазок на манастири и цркви</title>
        <link>http://www.arvati-etnoselo.com/srp/izleti.18/obilazok-na-manastiri-i-crkvi.155.html</link>
        <description>Денес го сакаме проводот, нарочно младежот, ама ја сакаме и духовноста. Еден од начините за да се задоволи таа потреба секако се посетите на владарските престолници, манастирите и црквите, кои низ историјата ја чувале и негувале духовноста и културата. Живеејќи во село Аравати, можете да посетите неколку од овие духовни знаменитости. Во непосредна близина на село Курбиново, од селото Арвати оддалечено само 3 км, се наоѓа манастирот Свети Ѓорѓи, чие непотпишано живопишување е завршено околу 1191-та година. Кога било тоа? Ама виртуозната рака на мајсторите од предавнина има насликано, доста извесно, без споредба една од најубавите слики &quot;Благовести&quot;, во орните зони на олтарските висини.&lt;br /&gt;&lt;a href=&quot;http://www.arvati-etnoselo.com/srp/izleti.18/obilazok-na-manastiri-i-crkvi.155.html&quot;&gt;Read All &amp;gt;&amp;gt;&amp;gt;&lt;/a&gt;</description>
    </item>
    <item rdf:about="http://www.arvati-etnoselo.com/srp/izleti.18/ohrid.154.html">
        <dc:format>text/html</dc:format>
        <dc:date>2008-12-13T15:20:59+01:00</dc:date>
        <dc:source>http://www.dailyphp.net</dc:source>
        <title>Охрид</title>
        <link>http://www.arvati-etnoselo.com/srp/izleti.18/ohrid.154.html</link>
        <description>Легендата вели дека една заљубена девојка, со име Биљана, својот мираз (рачно ткаена и везена постелнина, столњаци, облека...) ги перела на изворите и кога завршила, заборавила да ја затвори чешмата. Водата течела цела ноќ и во полето се створило езеро - Охридското езеро. Ова легенда е испеана во познатата песна „Биљана платно белеше&quot;. Денес кај Биљанините извори има каптажна станица, од која еден дел од водата оди во охридскиот водовод, другиот дел во Хидробиолошкиот институт, а третиот, се разбира, в езеро. На самиот брег на езерото лежи Охрид, град со 365 цркви и место под заштита на UNESCO, познат и по чуените, на светот единствени бисери од Охридското езеро и по бројните знаменитости од античко, византиско и турско доба. Во Охрид може да се престојува во петнаесеттина хотели (Горица, Метропол, Белви, Гарден, Дрим ...), во одмаралиштата, аутокампот. Храната секаде е извонредна, домашна, спремана на традиционален начин. Тука ќе јадете најубава пастрмка на светот. Охридската пастрмка е ендемска врста на риба на Балкан и во Европа. Таа е најблизок сродник на врстите кои живееле на тоа подрачје уште од периодот терциер. Стално живее во Охридското езеро. Денот го поминува во длабочините и на места кои се доста оддалечени од брегот, а на површината на водата излегува дури навечер, кога лови мушици. Понекогаш се приближува до самиот брег, во плиткото, барајќи храна на подводните биљки. Ги има две врсти - летница и белвица. Белвицата се населува само во најдлабоките места на езерото и тоа до 200 м и се мрести во зима како поточната пастрмка. Се поретко се лови и се претпоставува дека и прети изумирање. Меѓу рибите кои живеат тука се уште и јагулите, кленот, шаранот, мрената и малата риба плашчица од чии коски се прават чуените охридски бисери.&lt;br /&gt;&lt;a href=&quot;http://www.arvati-etnoselo.com/srp/izleti.18/ohrid.154.html&quot;&gt;Read All &amp;gt;&amp;gt;&amp;gt;&lt;/a&gt;</description>
    </item>
    <item rdf:about="http://www.arvati-etnoselo.com/srp/izleti.18/golem-grad-zmijski-ostrov.153.html">
        <dc:format>text/html</dc:format>
        <dc:date>2008-12-13T15:19:50+01:00</dc:date>
        <dc:source>http://www.dailyphp.net</dc:source>
        <title>Голем град - Змијски остров</title>
        <link>http://www.arvati-etnoselo.com/srp/izleti.18/golem-grad-zmijski-ostrov.153.html</link>
        <description>Голем град е посебна атракција, резерват од ретки биљки. До Голем град се доаѓа со чамец. Со наглото паѓање на нивото на водата во Преспанското езеро, триесетина метри од висок и бел брег на Голем град е видлив од сите населби на левата и на десната страна на брегот, па и од селото Арвати. Островот порано е посетуван од истражувачи и научници, ама и од радозналци. Богато е со растителни и животински врсти од кои некои и се ендемски, а стручниците за флора и фауна, по барање на UNESCO - моментално вршат и нивен попис.&lt;br /&gt;&lt;a href=&quot;http://www.arvati-etnoselo.com/srp/izleti.18/golem-grad-zmijski-ostrov.153.html&quot;&gt;Read All &amp;gt;&amp;gt;&amp;gt;&lt;/a&gt;</description>
    </item>
    <item rdf:about="http://www.arvati-etnoselo.com/srp/izleti.18/resen.152.html">
        <dc:format>text/html</dc:format>
        <dc:date>2008-12-13T15:18:57+01:00</dc:date>
        <dc:source>http://www.dailyphp.net</dc:source>
        <title>Ресен</title>
        <link>http://www.arvati-etnoselo.com/srp/izleti.18/resen.152.html</link>
        <description>Ресен е општински центар и мал град во Република Македонија со околу 10.000 жители. Настанал како населба за време на римското владеење, на познатиот римски пат Виа Игнациа, кој поминуваше низ населбата. На почетокот на средниот век Ресен беше дел од Самоиловата држава. Према легендата после битката кај Клуч, војниците на поразената Самоилова војска биле ослепени на едното око. После тоа се населиле на брегот на Преспанското езеро и таа населба византиците ја нарекоа - Асамати, за нив тоа значело; населба на еднооките луѓе. Покасно Ресен подпадна под власта на Отоманско царство. Во Ресен е роден Ахмед Нијази Бег, турски големодостојник и еден од инициаторите и предводник на младотурската револуција (1908). Тој е познат и по својот необичен дворец - Сарај, изграден по примерот на Château de Chenonceau во котлината Loire во Франција. Во општина Ресен во хармоничен живот на мултиетничка средина живеат околу 16.800 жители.&lt;br /&gt;&lt;a href=&quot;http://www.arvati-etnoselo.com/srp/izleti.18/resen.152.html&quot;&gt;Read All &amp;gt;&amp;gt;&amp;gt;&lt;/a&gt;</description>
    </item>
    <item rdf:about="http://www.arvati-etnoselo.com/srp/izleti.18/prespansko-ezero.151.html">
        <dc:format>text/html</dc:format>
        <dc:date>2008-12-13T15:18:07+01:00</dc:date>
        <dc:source>http://www.dailyphp.net</dc:source>
        <title>Преспанско езеро</title>
        <link>http://www.arvati-etnoselo.com/srp/izleti.18/prespansko-ezero.151.html</link>
        <description>Заокружено со планини од сите страни, Преспанското езеро маѓепсува со својата изворедна убавина. Додека врвовите на Галичица се покриени со првиот снег, долу во равницата, на брегот на езерото, сеуште има ружи и есенски цвеќиња. Легендата вели дека Крали Марко, додека се шетал покрај Преспанското езеро, посакал да го види и езерцето Мала Преспа. Се качил на еден камен, и така снажен, на него оставил одпечаток од стапалото. Тоа парче стена и денес стои таму, на граничниот премин со Грција, кој и го носи неговото име и привлекува голем број туристи. Велат, ако го ставите своето стапало, ќе приметите дека Марко сигурно носел обувки барем број 90.&lt;br /&gt;&lt;a href=&quot;http://www.arvati-etnoselo.com/srp/izleti.18/prespansko-ezero.151.html&quot;&gt;Read All &amp;gt;&amp;gt;&amp;gt;&lt;/a&gt;</description>
    </item>
</rdf:RDF>

